Nepotřebuju kluka, abych se dobře bavila!!!

22. srpna 2007 v 17:08 | ďáblík |  Povídky - jednorázovky
postavy: Romana, Michal, Lukáš...
kategorie: ze života
Příběh jedný normální holky a jednoho normálního kluka.....

Romana byla úplně obyčejná holka - měla blonďaté vlasy asi po ramena a nosila brýle. Byla docela hezká a výborně se učila. Ráda četla, hrála volejbal, chodila na aerobik, jezdila na kole... Byla to zkrátka holka se spoustou zálib a koníčků a rozhodně se nenudila... Měla kolem sebe spoustu kamarádů a snad byla i docela oblíbená. Byla to zkrátka taková holka do nepohody...
Nejdůležitější osobou v jejím životě byl nyní její kluk Michal. Nepatřil mezi ty typické krasavce, kteří sbalí holku na hezký kukuč, ale měl v sobě něco, co na něm Romana oceňovala a co ji přitahovalo.
Byl o rok starší než ona, ale byl o kousek menší. I když se na ně lidi občas koukali divně a měli třeba i blbý poznámky, jí to nevadilo a byla šťastná. Michala milovala, jako ještě žádného kluka ne. I když před ním měla s kluky nějaké zkušenosti, on byl první, se kterým pořádně chodila a koho měla doopravdy ráda.
I když Michal kouřil a rád chodil na zábavy, kde většinou neslavně dopadl, i když nebyl chytrý a jeho jedinou zálibou byly motorky, pro ni byl středem vesmíru. Jejich vztah trval dva a půl měsíce a na rozchod to rozhodně nevypadalo...a přesto přišel.
Byl náhlý a nečekaný a o to víc bolel. Pro Romanu se zhroutil svět. První dva dny probrečelam nejdla a nemohla se soustředit na školu. Jelikož oba chodili na stejnou školu, bylo těžký ho nevídat, i přesto, že se jí vyhýbal, kde mohl.
A Romana v ten čas udělala velkou blbost.
Napsala svýmu nejlepšímu kamarádovi Lukášovi, že ho má ráda... Než začala chodit s Michalem, byla do Lukáše zblázněná až po uši a Michal měl být jen rozptýlení a snad aby na Lukáše zapomněla, protože jak to vypadalo, byl pro Romanu nedobytný.
Jenže po dvou měsících bylo vše jinak. To Michal byl její láska! Proč vlastně Lukášovi napsala? Opravdu ho měla ráda? Měl se stát snad nástrojem pomsty? Anebo ho chtěla, jenom aby zapomněla? Romana byla v té době zmatená a byla v podstatě ráda, že ji Lukáš odmítl.
Asi tři týdny byla v totální nejistotě a oba kluci jí to ani trochu neusnadňovali. Lukáš, který Michala moc v lásce neměl, se v době Romaniny zamilovanosti k ní choval odtažitě a teď se k ní začal chovat jako dřív - provokování, mlácení se...
A Michal? Ten se jí přestal vyhýbat a začal ji pokoušet. Otravoval ji, kde mohl. Téměř každou přestávku se ti dva navzájem provokovali, mlátili a otravovali. A tak si jednoho dne Romana umínila, že se bude snažit nemlátit se s ním, že ho nechá na pokoji. Bohužel zůstalo jenom u snahy...
Michal sám vyhledával její společnost a nepřestával ji pokoušet. Jenže to se změnilo, a tak, že když se ti dva spolu z legrace rvali, nevypadalo to, jako když se mlátí kámoši, ale jako šťastnej páreček. Tohle bylo totiž rvaní plný letmých dotyků a objímání...
Romana pochopila, že stále miluje Michala a Lukáš, že byl snad jen chvilkové poblouznění. Ale zmatená byla pořád stejně. Z Michalova chování..a z lásky k němu... Nejden večer probrečela, poslouchala smutný písničky a psala depresivní slohovky. Přes den byla v pohodě, ale sotva nastal večer, odhodila tu přetvářku, jakože je v pohodě a Michal je jí ukradenej a přemejšlela dlouho do noci nad jejich vztahem...
Všichni jí tvrdili, že se dají znova dohromady, že to nevypadá, jako kdyby se rozešli... Ale Romana, i když by chtěla, aby to tak bylo, se na to raději neupínala. Ale stejně ji trápily sny o jejich usmíření...
A sen se stal skutečností... Michal se za všechno omluvil a oni spolu začali znovu chodit. Romana byla v sedmým nebi. Strávili spolu dva nádherný dny a ona se už moc těšila na další... Ty se však už nekonaly...
Michal jí napsal, že má rád jinou holku, a že se s ní rozchází. A smutnění začalo nanovo...
Jenomže tentokrát se Romana nedala a náporům depek odolávala. Všelijak se zabavovala, aby zapomněla a docela se jí to dařilo. Jelikož byly prázdniny, nevídali se spolu. Romana odjela na tábor, kde poznala spoustu věcí a poznala taky, že existují i jiní kluci než Michal.
Prázdniny se chýlí ke konci a Romana přiznává, že i přes ten rozchod, kterej bolela to pořádně, si je hodně užila. S Michalem se viděla jednou a chce s ním pořád zůstat kámoška.
Teď s nikým nechodí a vyhovuje jí to. Je nezávislá, přesto se jí občas zasteskne po klukovský náruči. Ale všechny chmury zahání heslem NEPOTŘEBUJU KLUKA, ABYCH SE DOBŘE BAVILA!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bary Bary | Web | 26. srpna 2007 v 14:03 | Reagovat

Diplomek!!!!=)

2 *andílek* *andílek* | Web | 27. srpna 2007 v 13:11 | Reagovat

kláááááásňouškej příběh.....

3 Nikča Nikča | Web | 30. srpna 2007 v 23:15 | Reagovat

hezký, leo...je  prestan na stanina myslet...je to asi tezky...ale  ty to zvladnes...nepis op nem vsechny slohovky...

4 Lištička Lištička | Web | 17. ledna 2009 v 11:02 | Reagovat

Povídka se mi nelíbila. Námět není špatný, ale napsáno je to naprosto příšerně. Lepší slovo mě nenapadá. Opravdu se mi to zdá velmi nepovedené.

Možná by stačilo volit jiná slova a hlavně psát spisovně. Vypravování ve třetí osobě, které je nespisovné, působí hodně amatérsky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama