Rudé růže 5

28. srpna 2007 v 18:14 | ďáblík |  Povídky - kapitolovky
5.kapitola

Máma se z toho všeho nakonec složila a museli ji odvézt na psychiatrickou léčebnu. Radek se mě bez řečí ujal a okamžitě mě přestěhoval do svého bytu. Bydlela jsem u něj po celou tu dobu, co se máma vzpamatovávala.
Když jsem se jakž takž dala dohromady, začala jsem chodit do školy. Učitelé, vědomi si, co se mi stalo, mě nechávali na pokoji. Já se snažila sama všechno dohnat, neboť jsem nechtěla být poslední ve třídě a navíc jsem věděla, že by tohle táta nechtěl. A já věřila, že se na mě někde svrchu dívá a doufá, že ho nezklamu. Jistě má radost, jak se s tím vším vyrovnávám...
Bohužel moji spolužáci už ke mně tak shovívaví nebyli...
Když zjistili, že najednou nemáme nic, navíc je moje máma na psychiatrii, nechtěli už se mnou mít nic společnýho...
Zpočátku se mi vyhýbali a nechávali mě na pokoji. Ti, kteří by se se mnou třeba bavili, nemohli. Nemohli ze strachu před těmi, kteří byli v naší třídě elitou. Nedokázali se proti nim postavit, neboť ten, kdo to udělal, toho do smrti litoval. Ani to nedokázali říct učitelům...
Ti totiž byli na naší úžasné škole veskrze podplacení a šikanu prostě neřešili. Jednou to někdo zkusil a dostal nakládačku a nálepku "bonzák". Šikanovali hlavně ty menší a slabší, ty, kteří měli nějakou tělesnou vadu a nebo nějak vybočovali z řady...
A já teď začala z tý řady vybočovat.
Peněz nazbyt nezbylo a já se musela spokojit jen s tím nejnutnějším oblečením. O to se staral především Radek a tak to taky vypadalo. Zanedlouho mě zdobila přezdívka "otrhánek". K tomu brzo přibylo "dcera blázna". Jenomže to nejhorší mělo teprve začít...
Brzy jim nestačilo ponižování nejrůznějšími poznámkami, ale začali používat i tvrdší metody. Každý den jsem byla bez svačiny, neboť tu mi okamžitě brali, každý den jsem chodila domů s pláčem...
Spolužáci mě častokrát surově zbili a protože jsem byla na svůj věk poněkud vyvinutější, ponižovali mě svým osaháváním a nechutnými poznámkami na můj účet...
Bylo to hrozný období a já měla chuť udělat to, co táta, prostě se zabít. A navíc, učitelé nic neviděli, anebo dělali, že nic nevidí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 verča verča | E-mail | 10. září 2007 v 18:03 | Reagovat

holky ja myslela ze se rozbulim je to fakt pěkný

2 *andílek* *andílek* | Web | 13. září 2007 v 16:30 | Reagovat

jj je a moc, mě se to taky líbí....:o))

3 Dráha Dráha | E-mail | Web | 9. května 2008 v 17:59 | Reagovat

Hele řeknu ti to takhle je to hezký ale mě se to moc nelíbí, protože já často čtu na ff-miraella.blog.cz a promin ale asi sama víš že Mia píše líp než ty.Nechci tim říct že píšeš špatně to ne ale hold to u Mii se mi líbí víc.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama