close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Rudé růže 21

5. srpna 2008 v 18:32 |  Povídky - kapitolovky
21. kapitola

Když se probudím, Ondra už tam není a já ležím na Tomově posteli. Kouknu se letmo na hodinky - deset pryč, spala jsem strašně dlouho. Za chvilku přijde Tom a já se ještě válím v posteli.
A pak si uvědomím tu krutou pravdu - totiž, že Tom už nikdy nepřijde...ale už nemůžu ani plakat, nemůžu a ani nechci dělat naprosto nic.
Celým domem vládne hrobové ticho a celý den ležím v posteli a poslouchám Malování. Nemyslím naprosto na nic...
K večeru se zvednu a jako ve snu vyjdu z domu. Nikoho cestou nepotkám, není tu nikdo, kdo by mě zastavil, kdo by mě zradil od mých úmyslů.
Dokráčím až k těm tolik nenáviděným bytovkám. Po krátkém zazvonění mi přijde otevřít očím pouze v trenkách, neoholenej, mastný vlasy, smrdí už na dálku...
"A vida, slečne se po několika měsících vrátila. Co zstesklo se ti po tatínkovi děvče?? Anebo, že by se ti v dětském domově nelíbilo a vrátila ses ke svému milovanému papínkovi?" ústa se mu zkřiví v rádoby milej úsměv, kterej ale vzápětí zamění za hnusnej škleb a zařve:
"Nemysli si ale děvenko, že tě budu živit. Makat budeš, mě se totiž v baráku žádnej spratek válet nebude, to teda ne!!!"
"Seru na tebe - mě živit nemusíš," odpovídám mu vzteklým tónem.
"Co si vo sobě myslíš ty káčo jedna vymaštěná, že si přitáhneš jednou za čas dom a hned si na mě budeš votvírat hubu,jo!? Ty fracku jeden, já ti ukážu..."
Co mi ukáže jsem se už nikdy nedozvěděla, neboť jsem mrštně uhýbajíc před jeho rukou zapadla do koupelny. Otočila jsem klíčem a opřela se zády o zeď.
Uf, tak to bylo o fous, ale teď už mi nic nebráníuskutečnit svůj záměr. Vysypu na zem obsah kabelky a najdu to, co jsem hledala...
To, co chci udělat, totiž nemůžu udělat v domě Tomových rodičů, ale ani v děcáku, tam to mám moc ráda.
Ale tady, tady to nenávidím. Tohle je místo vhodný na sebevraždu...
Sedím na okraji vany, v ruce držím žiletku a před očima mi probíhá celej můj dosavadní život...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama