Je to takovej divnej drabbles. Trochu odráží aji mý pocity. Ani nevím jesi se to eště dá počítat za drabbles, ale na povídku je to zas moc krátký. No posuďte sami.
Postavy: neznámá dívka
Žánr: co já vim
Sedíš na posteli a po tváři ti stékají hořké slzy. Slzy prohry, sebelítosti. Je v nich ukryta všechna tvá bolest, všechno co se ti v životě nepovedlo. Tak moc bys ho chtěla zase vidět. Ale víš, že to nejde, že by tě jediný pohled na něj rozlítostnil.
Ty děvko jedna malá! Ty tady bulíš kvůli klukovi? Ty? Ty, která sis do teď jen beztrestně užívala?
Mlč! Okřikuješ nelítostný hlásek v tvé hlavě. Přitom víš, že má pravdu.
Ty královno zábav! Cigaretu v ruce, skleničku piva v druhý....
Cítila ses tak sebejistá, tak krásná neodolatelná...
Horká noc, žhavé polibky...
Vyhrnutá sukně, potrhaný silonky...
Kluci tvých kamarádek...
Ty štětko!
Nebul, ty si ho nezasloužíš?
Vážně ne? Dobře...
Setřeš slzy, silně se nalíčí, oblékneš krátkou sukýnku a s cigaretou v ruce vyjdeš ven do chladné noci. Otřeseš se zimou. Ale co, on tě vždycky někdo zahřeje...
Vzhůru vstříct novým dobrodružstvím! Anebo sbírat další skalpy...
Ušklíbneš se...
Ty štětko!
Diplomek:)