Do p**e proč???

11. října 2008 v 11:13 | Lea
Proč? Proč? Proč? Tak tuhle otázku si položilo ve středu 8. října 2008 asi hodně lidí. Lidi, kteří přišli o spolužáka, o kamaráda, o syna... Nikdo nechápe...Jak? Proč? Dotklo se nás to všech. Naší 9.A, co ještě před prázdninama tvořila tak skvělej kolektiv. Nikdy nás nenapadlo, že už ho v životě neuvidíme. Že už se nikdy v životě nesejde celá třída. Vždycky nám bude chybět jeden, ten jeden co mezi nás patřil a tvořil s náma celek. Byl to hodnej kluk. Ochotnej vždycky všem pomoct...byl to kluk do nepohody....Neměl by umřít...Prostě pořád čekám, kdy přijede na tý svý motorce, kdy sundá helmu a řekne:"Lidi, neblázněte! Já žiju!"
Ale vím, že se tak už nikdy nestane. V 16...Ten kluk měl vždycky smůlu...
Už nikdy nepřijde a neusměje se na nás. Byl to náš spolužák celých devět let. A teď sotva se naše třída rozprchne na střední, se dozvíme, že jeden z nás už nebude mít tu možnost ji dodělat. Měli sme ho rádi. Byl součástí kolektivu. Stačí jedinej smyk, náraz, a všechno je v hajzlu. Jeden lidskej život zmařenej. Další, co se stal obětí motorky. Každá nehoda je strašná, ale když je to někdo blízkej...bolí to strašně moc to bolí...
Na hřbitově přibude další hrob, kam budu chodit zapalovat svíčku...
Je to to hnusný...Svět je tak strašně nespravedlivej. Nikdy to nepochopím. Devět let je příliš na to, abysme někdy zapomněli.
MARTINE, NIKDY NA TEBE NEZAPOMENEME!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikinkaa Nikinkaa | Web | 12. října 2008 v 19:15 | Reagovat

Přesně tak.. 9 let je až příliš na zapomnění! Niky nezapomenu... NIKDY!

2 Evulka Evulka | 13. října 2008 v 21:04 | Reagovat

Beru to jsi napsala moc krásně...myslim, že i když to dneska bylo strašně moc smutný a byl to asi nejbolestivější den mýho života, tak že měl krásnej pohřeb...znám ho už 11 let a to je příliš na to abych zapomněla...Martine, snad je ti tam nahoře líp...

3 Lea Lea | 16. října 2008 v 19:27 | Reagovat

tjn ten pohřeb byl pěknej, ale zároveň šílenej...

4 radus radus | E-mail | 19. října 2008 v 18:55 | Reagovat

Ahojánky ,je to  moc pěkně napsané.Opravdu  nikdy  nezapomeneme.

5 Afgreki Afgreki | Web | 27. listopadu 2008 v 18:15 | Reagovat

O můj bože. Tak tohle bych neskouusla.

6 Rony Rony | Web | 7. prosince 2008 v 13:29 | Reagovat

Krásně jsi to napsala. On by ti za tyhle slova byl jistě vděčný.

Ztratit takhle někoho, byť jen spolužáka, vždycky bolí.

Chápu tě.

Soucítím s tebou...:o(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama