Olovo na lidi...

24. ledna 2009 v 21:30 | ďáblík
Jedna strašně moc krásná písnička, která mě inspirovala k přečtení románu Victora Huga, Chrám Matky boží v Paříži.

Houpá se na věži houpá se veliký zvon
a na něm stával právě on,
byl zvoník, zvoník z povolání
a měl jen jedno, jedno jedno velké přání.
Olovo na lidi, olovo na lidi dám,
já Quasimodo z Notterdam.
Trámy a kamení, trámy a kamení jen
z okna ven na dvůr dám.
Chytli ho, bili ho, trápili, mučili,
za to, že chtěl jen žít a milovat,
že nechtěl dál ty svý smutný oči upírat
na zkázu lidí.
Proč nejsem z kamene,
říkal si pro sebe,
rušnou cestou dál musíš jít Esmeraldo krásná,
já nemohu dál jen pro tebe žít.
Olovo na lidi, olovo na lidi dám,
já Quasimodo z Notterdam,
trámy a kamení, trámy a kamení jen,
z okna ven na dvůr dám.
Dívku, krásnou jak sen,
před popravou ukryl právě sem,
roztává stejně jako on,
to srdce velké jako zvon,
olovo na lidi, olovo na lidi dám,
já Quasimodo z Notterdam,
trámy a kamení, trámy a kamení jen,
z okna ven na dvůr dám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jaroslav Jaroslav | E-mail | 12. září 2011 v 21:53 | Reagovat

Focus zvoník jj

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama